Scaramouche, op. 165, je suita, kterou Darius Milhaud složil v roce 1937. Suita vychází z doprovodné hudby, kterou Milhaud napsal pro dvě divadelní představení: Le Médecin volant a Bolívar. Scaramouche čerpá inspiraci z různých zdrojů, přičemž každá ze tří částí suity má odlišný charakter. V celé skladbě je slyšet Milhaudovo charakteristické použití polytonality.
Skladba vznikla původně jako klavírní duo. Později byla suita vzhledem k popularitě skladby upravena pro různé soubory, včetně úprav pro sólový altový saxofon nebo klarinet s orchestrem nebo klavírním doprovodem. Verze pro klarinet byla upravena na žádost vynikajícího jazzového klarinetisty Bennyho Goodmana.
VIF (Allegro)
MODÉRÉ (Moderato)
BRAZILEIRA (Tempo di Samba)
