Sonáta e moll op.38, kterou Johannes Brahms napsal pro violoncello a klavír. První tři věty sonáty Brahms napsal v roce 1862 a poslední věta byla napsána v roce 1865. Od začátku 20. století se sonáta pevně zařadila do repertoáru mnoha významných violoncellistů.
Toto vydání v sérii Bärenreiter Urtext přichází s violoncellovým partem označeným editory prstokladem a smyčcem, které vycházejí z praxe Brahmsových současníků a zároveň je také k dispozici neoznačený urtextový part. Důležitou součástí tohoto vydání je rozsáhlá předmluva. Nejprve informuje o vzniku díla, jeho raných provedeních, vydání i rané recepci a pozoruhodný je také unikátní Komentář k interpretační praxi. Edice tak nabízí vzrušující a často překvapivý pohled na romantickou hudební interpretaci.
Allegro non troppo
Allegretto quasi Menuetto
Allegro
Piú Presto
